Podzimní výlety a běhání
Stěna zavřená a všude pořád samá omezení, takže na větší cestování to nějak není. Na druhé straně tolik jednodenních výletů, jako v letošním roce, jsem asi ještě neabsolvoval. Kamarádi běžci se připravují na běžecký Everesting (závod na vlastní libovolné trati, jde se musí na okruhu nastoupat a zase sestoupat 8850 m). Letos se k nim rozhodně nepřidám, ale společný trénink v Jeseníkách (3x Čertova stěna) byl super. Za ten východ Slunce na Ztracených kamenech a pěknou inverzi to ranní vstávání stálo.
Další víkend jsme vyrazili jen na kratší výlet ke Kružberku, kde jsem byl lézt už mockrát. Nikdy ale nezbyl čas kouknout na zbytky hradu a věže nad skalami. Ještě lepší ale byla rozhledna u Jakubčovic s parádními výhledy na Kružberk. Celkem pohodovou trasu vřele doporučuji.
Letošní absenci Beskyd jsme se rozhodli napravit další víkend. Ještě před odjezdem to na webkameře vypadalo na parádní azuro, ale ve skutečnosti jsme si užili super mlhu a zimu. Dle očekávání většina lidí vyjela lanovkou, my jsme však nevyměkli a vyběhli si to po svých.
Vypadá to, že po roce běžeckého flákání mě to zase trochu víc baví, takže nebylo vůbec špatné proběhnout si pěknou trať závodu Ladermon Trail 30 nedaleko Olomouce. Jen je ta trať na mě strašně moc běhavá s málo převýšením. To o poznání větší převýšení se dá nasbírat v pěkném kopečku v Hrubé Vodě, tak to mám rád. 😊
Na horách to vypadá na jeden z posledních víkendů bez sněhu. Zatímco Jaruška s Jaroušem a jeho kamarádem Mikim pocupitali z Červenohorského směrem ke Švýcárně, já jsem se po 5 letech potkal s Martinem, se kterým jsme běželi B7 v roce 2015. Seběh do Filipovic ze sedla jsme pustili trochu rychleji, zato stoupání na Točník nám sebralo nějaké ty síly. Nahoře nás místo pěkného počasí, za kterého jsme vyráželi, potkala brutální kosa a mlha. Letní tříčtvrťáky doplněné kompreskami nebyly dobrý nápad. 😉 Vše jsme si ale vynahradili na Keprníku, kde jsme vyběhli nad mraky a odměnou byly super výhledy.
