ERASMUS v Tartu
Bohužel jsem měl v uplynulých šesti letech zahraničních pracovních výjezdů tolik, že na ty „běžné“ učitelské v rámci ERASMUS+ programu mi už čas nezbýval. Letos se mi konečně podařilo zavítat po 18 letech do Estonska do Tartu na místní katedru geografie, která patří mezi velmi dobrá výzkumná pracoviště v oblasti urbánní geografie. Ujali se mě v jejich Mobility Labu a musím říct, že to byla asi jedna z mých nejlepších stáží. Kromě dvou prezentací, které jsem tam měl pro studenty, doktorandy a akademiky, mě přizvali k celé řadě dalších aktivit. Skvělé bylo, že zrovna probíhal týden online lekcí o mobilitě, takže jsem se rovnou zúčastnil dvou setkání. Pro zájemce jsou přednášky k dispozici online.
Zajímavá byla také účast na prezentacích studentských projektů, kdy každý tým na základě opravdu hodně propracovaných prostorových analýz, navrhoval nějaké změny ve vybraných částech města (např. nový park, nové komunitní centrum, nové cyklostezky) a poslechli jsme si to od studentů rovnou v terénu (tohle asi zkusím příští rok s našimi studenty :)). Super byla taky návštěva moderní budovy, kde sídlí Institute of Computer Science a v rámci ní ITS Lab. Budova má svoje soláry, spoustu relaxačních zón pro studenty i zaměstnance, vše propojeno s různými čidly, online monitoringem a super vizualizacemi. Nejvíc mě ale zaujala predikce OD matic a modal splitu pomocí pokročilého modelu, který využívá real time data z cca 40 čidel ve městě. Model je schopen v reálném čase modelovat, kolik lidí mezi jakými částmi města (to jsou ty OD matice) přejíždí a kolik z nich jede autem, kolik pěšky nebo na kole a MHD. Běží jim to tady: https://its.cs.ut.ee/modsplit/.
Týden byl sice pracovně hodně nabitý (oproti jiným ERASMUS pobytů jsem tady chodil vlastně každý den na univerzitu), nicméně čas jsem si samozřejmě našel i na nějaký pohyb. Vyzkoušel jsem místní boulder, ale vzhledem k tomu, že tam byly samé závodní a moderní skákací cesty, tak jsem se spíš trápil. O dost lepší byla noční popříjezdová procházka, kdy jsem hned první večer okouknul to hlavní, co krásné (a malé) historické centrum nabízí. Vyběhnul jsem celkem 3x, jednou mezi bažiny a k národnímu muzeu, podruhé kolem řeky a přes inline/běžkařskou arénu a potřetí po stezce, která vede v místech bývalé železniční vlečky. Po přejezdu z Tartu do Talinu poslední den pobytu se nakonec ukázalo jako výhoda, že letadlo letí až po obědě. Stihnul jsem ještě velmi rychlý sightseeing napříč celým centrem a užil jsem si i rychlou návštěvu dvou objektů námořního muzea – obě moc doporučuji (jak to v centru, tak to v přístavu).
Z Estonska jsem byl nadšený už před těmi 18 lety a myslím, že za tu dobu udělalo docela velký kus cesty kupředu. Ne nadarmo se o Estonsku často mluví jako o jednou z lídrů v oblasti digitalizace. Promyšlenost celé řady věcí (zejména v dopravě) je vidět skoro na každém kroku. Možná je to tím, že je Estonců vlastně strašně málo (jen cca 1,3 mil), takže se musí hodně snažit, aby byli vidět a aby jejich země fungovala efektivně. Každopádně ve mně týden v Estonsku zanechal skvělý dojem, a to jak z přátelskosti lidí, které jsem potkal, tak z jejich vysoké profesionality a také z pěkných památek a celkově zajímavé architektury, a to i té moderní. Asi jediná škoda, že nemají žádné kopce. 🙂
Pro inspiraci koukněte na foto: