Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/70807/virtual/www/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

Turistika v okolí Dachsteinu

Při plánování jedné z několika letošních dovolených jsem přemýšlel, že by nebylo od věci opět zavítat do krásných Dolomit. S malým to ale pod stan na delší dobu ještě moc není, ceny za italské penziony byly více než tragické a navíc stále, v pro mě nesmyslném stylu, pouze od soboty do soboty. Jako alternativu jsme tedy zvolili okolí Dachsteinu, kde už jsme jak v létě, tak v zimě také párkrát byli. Celkem náhodou se nám podařilo sehnat ubytování v Obtertaunu (Pension Schober – http://www.alpen-aktiv.cz/ ). Penzion všem vřele doporučuji – přiměřené ceny, super kuchyně, český personál, všichni ochotní a příjemní.
Když nepočítám cestovní dny, tak jsme měli k dovolenkování celkem 4 dny. První den jsme vyrazili na kratší výlet z Hallstadtu do místních solných dolů (trasa)
, nebo spíš jen kolem nich. Vstup je až od 4 let, takže si s malým musíme ještě počkat. Nahoru sice jezdila lanovka, ale vyšlápli jsme si to po svých. Z vršku se nám nabídnul krásný výhled na Hallstadt, který je mimochodem také evidován jako památka UNESCO. To šlo poznat hlavně podle počtu japonských turistů s tyčemi na selfie. Dolů jsme sestoupili po nenápadné turistické stezce přímo do městečka Hallstadt. Na závěr jsem vyplácli asi 7 EUR za 3,5 h parkovného, ale určitě to za to stálo. Odpoledne jsme kvůli vedrům raději na chvíli zalezli po střechu, nicméně navečer jsem si ještě vyběhnul na Hoher Sarstein. Převýšení 1 400 m byl v tom parnu celkem záhul, takže spíš než běh to byl rychlý hiking. Dolů bylo těch asi 300 serpentin nekonečných.
Druhý den jsme dali na doporučení paní domácí a popojeli kousek autem na kopec Loser. Za poplatek 15 EUR, který nás trochu překvapil, jsme vyjeli až zhruba do 1600 m. Z parkoviště jsme vyrazili na asi 6 km okruh , který nás dovedl až na vrchol Loseru s krásnými výhledy na Dachstein a jezera v údolí. Sluníčko začínalo opět pálit jako divý, takže jsme zamířili rychle zpět k autu a kochali se paraglajdisty. Jareček si ještě dal malou běžeckou vrcholovou prémii a potom už jsme mířili zpět ochladit se po střechu. Vedro bylo celé odpoledne šílené, takže jsme ven vyrazili až navečer. Popojeli jsme asi 2 km z Obertraunu a vyrazili na menší ledovou jeskyni. Ta byla sice zavřené, ale prcek obešel celé 3 km po svých, takže se nám ho aspoň podařilo trochu unavit, aby usnul dřív než v jeho obvyklých 10 večer :). Po cestě jsme potkali malé lezecké centrum u cesty, které se skládalo z cvičné stěnky, boulderu, malé feraty a několika skalních cest. K mému nadšení se v Jarečkovy projevily geny a hrnul se k jednomu lákadlu za druhým.
Na třetí den jsme naplánovali větší výlet přímo nad Obertraun. Lanovkou jsme se popovezli do 2 000 m s krásnými výhledy na Dachstein. Většina turistů zamířila jen na vyhlídku 5 Fingers s výhledy na Obertraun a Hallstadt, případně ještě na ledovou jeskyni v mezistanici. My jsme vyrazili pěšky po sjezdovce na Gjaidalm na polívku. Chata byla zavřená, takže jsme se začali vracet po okružní trase s prima výhledy na Dachstein, takže se měl prcek z batohu na co koukat. Po asi 11 km jsme s malou zastávkou v malé ledové jeskyni dorazili zpět na stanici lanovky. Po cestě jsme asi na 4 místech potkali skupinku 4 mladých Rakušáků, přičemž oni na dané místo vždycky popojeli lanovkou, zatímco my jsme tam došli po svých. Lanovky nebo vláčky jsou fajn, pro děti, pro starší, nebo když člověk spěchá. Přijde mi ale, že je to s dnešní mládeží a jejich pohybovou aktivitou čím dál tím horší.
Poslední den hlásili opět teploty kolem 38, takže jsme zvolili raději méně náročný výlet
v údolí kolem jezer Gossau. Délkou to nakonec bylo asi 15 km, ale celkově díky malému převýšení nic náročného. Před několika lety jsme už tady s Jaruškou lezli feratu na Grosser Donerkogel, takže kopečky jsme si tentokrát nechali uniknout. Cesta v údolí byla skoro celá zakrytá stromy, nicméně koupačku v jezeře jsme si neodpustili.
U Salzburku jsem byl už hodně krát a pokaždé jsem překvapen, kolik možností vyžití od muzeí, koupání, kola, turistiky přes feraty až po lezení místní oblast nabízí. Většinu výletů co jsme absolvovali je možné v případě potřeby jak prodloužit, tak i zkrátit. Některé části jsou dokonce v pohodě i s kočárkem nebo vozíkem, takže si to užije opravdu každý.

Fotky

běh, Rakousko, turistika