Sudetský zátah

Již třetí rok po sobě jsme s Libuškou vyrazili na survivalové outdorové závody nedaleko Trutnova. Jde zejména o dětské závody, kde je však otevřená kategorie i pro dospělé, takže jsme se mohli zúčastnit i my. Po náročné páteční logistické operaci, kdy já jsem přijížděl do Rtyně v Podkrkonoší z Prahy a Libuška nejprve z Olomouce do Opavy a potom z Opavy dále s Jirkou a Dušanem, jsme se konečně asi o půl jedenácté večer potkali. Do místa startu do malé chatové osady Pastviny jsme dorazili kolem jedenácté a vyrazili jsme do místní knajpy vyladit formu, což nám vydrželo asi do jedné. 🙂
Ráno jsme na trať vyráželi celkem brzy, něco málo po deváté hodině. Po asi 5 kontrolách MTBO (pro neznalé orienťák na kole), které nás zavedly mimo jiné například k rozhledně Žaltman, jsme absolvovali nejprve městský, nebo spíš vesnický orienťák. 🙂 Až na naši blbost jsme celkem mákli a já si ještě zvládl mírně zkrvavit a narazit koleno v nastražené pasti pro blbce, co hledají kontrolu jinde než kde je. 🙂 Libuška sice chtěla mírně odpočívat, ale já ji hnal dál a dál k velkému vítězství. 🙂
Po lanových lávkách následoval opět přesun na kole k lezení, kde nám písek zrovna nesedl a výkon podle naší současné nalezenosti nebyl zrovna ideální. Po krásné rychlé lanovce jsem seběhli asi 2 km z kopce k snadné vodě a pak ten stejný kopec opět vycházeli na horu. Po závěrečných 4 kontrolách jsme za poměrně dobré nálady a krásného počasí dorazili do cíle jako jedni z prvních a čekali jak dopadnou soupeři. Zanedlouho dorazil Jirka s Dušanem a stejně jako my vyhráli pivo a klobásku. 🙂 Nám se k tomu v závěrečném večerním vyhlašování přidalo po předloňském 3. a loňském 2. konečně první místo, a to dokonce v kategorii muži. 🙂 Libuška podala heroický výkon, který byl po zásluze oceněn. Škoda, že většina cen byla dimenzována na trošku větší chlapy, což Libuška a ani já nejsme. 🙂
Po sobotní večerní oslavě jsme v poklidu vyráželi přes Polsko domů kolem desáté hodiny dopoledne. Po malé brigády u Libuščiny maminky v Brumovicích jsme se rozhodli spravit si lezeckou chuť po cestě do Olomouce na Kružberku. Dali jsme jen dvě cesty, jednu pětečku v převisu a jednu šestku na zrcadle. Západ slunce nad Budišovem nad Budišovkou byl příjemným zakončením povedeného víkendu. 🙂
Fotogalerie