Komplexní geografická exkurze
Celý minulý týden jsem strávil na školní exkurzi po severních a východních Čechách. Obvyklá časová tíseň mě opět nutí k poněkud stručnějšímu komentáři, a tak se vzhledem k přítomné fotogalerii vyjádřím jen ve zkratce k tomu na co si právě honem vzpomenu. V průběhu pěti nabitých dnů jsme toho stihli opravdu hodně. První den jsme nejprve navštívili polské Kladsko. Druhou zastávkou byl Broumov, ale největší zajímavostí tohoto dne pro mě byl výlet po hraničních Javořích horách až na nejvyšší vrchol s rozhlednou, Ruprechtický Špičák. Mnohé méně odolné jedince tento výlet zmohl natolik, že se z něj fyzicky a zejména psychicky vzpamatovávali ještě celý týden. Náročný den jsme zakončili ještě náročnějším zpěvem v kempu. Druhý den byl ve znamení Broumovských stěn. Nejprve pouze výkladem na správě CHKO Broumovsko v polygonální stodole a dále pak v Kovářově kotlině. Po sestupu z kuesty do údolí jsme vyrazili na dalších několik zastávek, z nichž za zmínku stojí geologická lokalita se zkamenělými stromy. Třetí den začal návštěvou super sklárny v Harachově, kde jsme si prohlédli celý proces výroby skla z blízka. Škoda jen, že nezbyl čas na místní pivko. Příjemnou náplastí však byl Mumlavský vodopád a rozhledna Štěpánka na Hvězdě, odkud jsme dohlédli až na krkonošské, ještě zasněžené, vrcholky. Na podvečerní patnáctikilometrovou vycházku do Jizerek se vydala skupinka složená z geoinformatiků a biologů. Nechyběl ani sníh a bláto, a tak pantoflová obuv nebyla tím nejlepším. Při sestupu do údolí jsme ještě někteří vyběhli na vodopád na Černém potoce, který mě osobně nadchl víc než Mumlavský. Večer byl tentokrát opravu dlouhý a náročný, takže mám prsty z kytary dodřené ještě teď. Čtvrtek jsme nejprve podnikli malou ekologickou vycházku kolem neovulkanitu Děvín nedaleko Stráže pod Ralskem. Odpoledne se tělocvikáři projevili jako správní sporťáci a jejich nedobrovolné skoky do vody pro projití super tunelu ve skále rozhodně nikoho nenudily. Odpoledne se opět vyčlenila skupinka ve stejném složení jako předešlý den a vyrazili jsme na Ralsko. Zde nás za odměnu čekal nádherný rozhled do kraje na všechny strany. Z nejzajímavějších panoramat zmíním například Bezděs nebo vojenský výcvikový prostor Ralsko, ve jehož oblasti se ještě dnes nachází asi nejdelší přistávací dráha v Evropě. Měla tehdy sloužit jako rezervní přistávací dráha ruského raketoplánu Buran. Závěrečný den exkurze jsme stihli alespoň ze spodu shlédnou Bezděz a Kost a stihli jsme proletět i Drábské světničky a Prachovské skály. Všude jsem slintal, jak by se tam krásně lezlo, a tak jsem svoji vášeň ukojil alespoň malým bouldříčkem na Světničkách. Celou exkurzi jsme zakončili v Jíčíně. Co říci závěrem? Ne že bych nevěděl kam ve volném čase, ale projeli jsme pár pěkných míst, kam určitě někdy zase vyrazím. Každopádně ale ne na Drábské světničky, kde jsem byl už třikrát. 🙂