Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/70807/virtual/www/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

Jeseníky – přejezd

Letos asi už bohužel naposled jsem vyrazil v pondělí a úterý se svými kamarády Libou, Janou, Piškotem a Martym na dvoudenní přejezd Jeseníků. Po příjezdu do Ramzové jsme se rozhodli zejména z časových důvodů využít lanovku a vyvezli jsme se alespoň na Čerňavu, ze které jsme dále na Šerák pokračovali už po svých. Počasí byl ideální, a tak strmý kopec nemohl rozhodit naše úsměvy. Ty však začaly tuhnout při dalším stoupání na Keprník (1423 m n. m.). Po jeho úspěšném zdolání jsme pokračovali dále po hřebenu ve směru na Červenohorské sedlo. Kromě několika strmých zledovatělých výstupů a sjezdů nás čekaly úžasné pohledy na všechny strany. Na Červenohorském sedle jsme si i pře značný nedostatek času dopřáli alespoň krátkou přestávku a hned jsme pokračovali dále. Ukázalo se, že vyjet kotvou na hřeben byla dobrá volba, která nám ušetřila nejméně hodinu času. Po poměrně příkrém a zledovatělém sjezdu jsme pokračovali po modré značce směrem na Švýcárnu, na kterou jsme dojeli ještě za světla. Závěrečné 4 km na Praděd byly jemně řečeno únavné už asi pro každého z nás, a tak západ slunce byl jen malou útěchou na naše bolavá a unavená těla. Možná tím byla lehce poznamenána i oslava Libuščiných narozenin, která skončila už asi kolem desáté naprostým vyčerpáním všech jejich účastníků.
Druhý den našeho výletu jsme si míst s odpočinkem užívali myslím dosyta. Po sjezdu z Pradědu na Ovčárnu a vyvezení lanovkou následovala první pauza na Petrových kamenech. Hřebenovka nabízela spousty možností k odpočinku, slunění a opalování dokonce i bez triček. Plno práce jsme také měli se zakoupenými třemi bochníky chlebu, abychom náhodou neumřeli hlady. Čí nápad to byl opravdu netuším… Ačkoliv první den bylo sněhu všude fůra, tak tady kromě zledovatělé stopy sníh na několika místech chyběl úplně, a tak to celé občas připomínalo pěší výlet. Závěrečný sjezd z hřebene na Skřítek byl pro otrlé jedince chuťovkou a pro méně zkušené běžkaře příjemným pěším výletem. Pokud někdo z vás v brzké době potkáte někoho z účastníků výletu a bude se vám zdát trošku přismahlý, tak se nedivte. Je to skutečně on, člen kmene spálených tváří, kterým ani Panthenol nepomůže. Spousta foteček je tady</a.

běžky, Česko, Jeseníky