Deštivé Orličky

Podle počasí bylo v plánu několik dnů po sobě, které mají být velmi deštivé. Právě proto jsme se jako správní drsňáci rozhodli vyrazit do Orliček na kola. Naši s bráchou nás nabrali v České Třebové a po příjezdu do super chaty Rampušák jsme okamžitě vyrazili využít poslední 2 hodiny pěkného počasí z celého 5 ti denního pobytu. Po krásném asfaltu jsme vyrazili na zemskou bránu, kde však začalo krásně pršet a mi dorazili celí mokří do chaty. Tím skončilo pěkné počasí, nikoliv však naše dobrá nálada.

Druhý den opět nepřestalo pršet, a tak jsme raději zvolili návštěvu hradu v Liticích a vojenské pevnosti Bouda. Zelenalo se to tam všude. Počínaje lesem a naším průvodcem, bezpochyby bývalým vojákem, konče. Prohlídka však byla zajímavá. Škoda jen, že pořád mluvil ve smyslu tady běhali, tady spali, tady jedli, ale ve skutečnosti to nikdy nikdo nepoužil. 🙂 Večer jsme využili možnosti bowlingu přímo v chatě za super cenu a mě se zadařil rekord dráhy 254 bodů, takže jsme vyhráli šampáňo.

Následující den se zápis na desku vítězů podařil i bráchovi. V tomto dni ale opět pršelo, nicméně jsme i tak vyrazili na hřeben. Po náročném stoupání se však náramě rozpršlo, takže po příjezdu na Pěticestí jsme byli rádi, že se můžeme schovat v boudě horské služby a dát si grog. Po příjemné pauze jsme s bráchou sjeli kouknout na krásnou kapličku přímo na hřebeni a sjezdík od ní po červené byl více než mokrý.

V neděli opět pršelo, ale my se opět nedali odradit. Tentokrát jsme si za cíl dali Velkou Deštnou. První číast trasy byla stejná jako den předtím, akorát jsme pokračovali dále pohřebeni až na nejvyšší vrchol Orlických hor, kde bylo opět příjemné grogové občerstvení. Po sjezdu na Šerlich na Masarykovu chatu jsme se raději ukryli před deštěm a někteří podruhé poobědvali. Pak už následoval jen sjezd po asfaltu do Rampušáka. Škoda že pršelo, ale i tak bylo fajn. Pár foteček je tady.