Babí léto v Tatrách – Soliskový a Satanský hřeben

Předpověď na babí léto v Tatrách vypadala slibně, takže rychle volám Martinovi a ladíme pracovní kalendáře s předpovědí. Nakonec to bohužel vychází na víkend, takže chaty beznadějně plné. Nakonec jako záložní variantu volíme turistickou ubytovnu na Štrbském plesu a v plánu jsou Soliskový hřeben a Satanský hřeben (hřeben Bašt). Vyjíždím v 5 z Olomouce, po šesté nabírám Martina v Beskydech a po deváté vystupujeme na prosluněném Štrbském plese.

Rychle vyrážíme po sjezdovce na Solisko a pokračujeme dále do Furkotské doliny, první mráčky přicházejí. Kolem 11 jsme v Bystrém sedle a pouštíme se do hřebene, bohužel už za mlhy s téměř nulovou viditelností. Atmosféra je ale jedinečná, slézáme a vylézáme desítky věžiček, věží a hřebínků, občas mírně traverzujeme, ale většina cesty vede přímo hřebenem. Lezení v lehkém si s převahou užíváme. Jde o lezení na úrovni 2-3, takže se nikde nejistíme. Je to ale celé hodně exponované, takže slabším povahám s méně jistým krokem se lano a průběžné jištění určitě hodí. Ostatně i my jedno místo slaňujeme, slézat pozpátku bez viditelnosti nohou nic moc. Máme ale jen kratší lano, které mám na stěnu, takže stačí tak akorát, nebo spíš těsně, ale přece. 🙂 Potkáváme jednu trojici na laně v opačném směru a já jsem rád, že jdeme ve směru na Solisko, opačný směr mi přijde těžší s mnohem více slaněními nebo problematickým slézáním. To ale čeká i nás, naštěstí jen cca 5 m komínek s dostatkem chytů a stupů. Za nulové viditelnosti a celkem silného větru přicházíme po cca 3,5 hodinách na Predné Solisko a od něj už je to dolů na chatu k zaslouženému obědu jen kousek. Odpoledne a navečer relaxujeme a plánujeme hřeben na druhý den. Večer přijíždí Radek, rychle si sdělujeme dojmy a hurá na kutě.

Ráno vyrážíme kolem šesté ještě za tmy, nakonec volíme variantu kratšího nástupu Mlýnickou dolinou. Nástup je nakonec docela dlouhý a i za ostrého tempa přicházíme pod suťový žlab pod Hlinskou věží po cca 2 hodinách. Ze žlabu odbočujeme doprava na ukloněné plotny, kde bych teda za mokra nebo sněhu raději být nechtěl. Naštěstí máme sucho, ale bohužel se zatahuje a my po celý den opět nevidíme skoro nic. Později se dozvídáme, že celá východní část Tater měla oba dny azuro. No nic, my máme o to silnější zážitky ze zamlženého hřebene. Jeho první část je orientačně trošku náročnější, docela často přecházíme do chodeckých traverzů (trávy, skalky) na straně Mlynické doliny. Jinak se řídíme skvělým průvodcem na goat.cz. Postupně míjíme nebo přelézáme všechny Capie veže, Zadnů Baštu a Diablovinu. Vše lezeme volně, většinou jde o lehoučké lezeníčko, občas trošku exponované. Nakonec ani slaňovat nemusíme a jedno těžší místo slézáme. Jsme celkem rychlí, takže brzo stoupáme na Satana, kde se potkáváme s pár lidmi, co na něj šli lehčí variantou přímo z doliny. Děláme pár zamlžených fotek a valíme po hřebeni dál přes Prednů a Malů Baštu a několik věžiček až na Patriu. Terén postupně lehkne do chodeckého a my scházíme celkem pohodovým žlabem pod vodopád Skok, odkud už je to do na Štrbské slabá hodinka svižného tempa. V šest jsme vyráželi, před druhou jsme zpět, takže celkem svižná akce. Díky kamarádi, parádně jsem si to s vámi užil, že ani ta mlha nevadila.

GPX záznam Soliskového hřebene 

GPX záznam Satanovského hřebene (hřeben Bašt) 

 

lezení, Slovensko, Vysoké Tatry