Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/70807/virtual/www/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

V Rychlebách potkáte pivo na každém kroku

Přesvědčili jsme se o tom tento cyklovíkend v Rychlebských horách. První kilometry stoupání z Ramzové po cyklostezce na Luční vrch dávaly jasně najevo, že to nebude zadarmo. A tak přišel vhod krásný pramen kousíček od Lučního vrchu. Dojem trochu kazil bordel v dřevěném vyřezávaném korytu, ale pochvíli jsme zjistili, že si pouze někdo chladí piva a limonády. Potom jsme si všimli malé kasičky na peníze a došlo nám, že tím „bordelem“ je veřejný bufet bez obsluhy, založený na dobrovolnosti. Neváhali jsme a vložili příslušný obnos (psáno 10 Kč, dali jsme 15) a pochutnali si na pivíčku.
Další zastávkou na trase byly Nýznerovské vodopády. To co jsme dopoledne vystoupali jsme zase sjeli až do Nýznerova, kde nás příjemně překvapilo občerstvení s grilovanou rybou. Ryba nás nakopla k velkým výkonům, který byl v následujícím stoupání potřeba. Kousek za vodopády jsme to vzali zkratkou, která se sice vyplatila, ale i tlačit kolo bylo na modré značce přímo pekelné. Zbytek cesty jsme si užívali už v pohodičce většinou po vrstevnicové cestě až k místu bývalé obce Hraničky – asi nejhezčí místo, co jsme v Rychlebách potkali. Potom už následovala cesta do Travné do příjemného domáckého penzionku, hned na kraji obce. Véča za 70 a královská snídaně za 50 byla dalším příjemným překvapením místního kraje.
Nedělní výlet jsme chtě nechtě museli směřovat zpátky do Olomouce, ale zvolili jsme cestu přes Polsko. Většinu cesty jsme sice jeli po polské cyklostezce, ale řekl bych, že i většina maratonů by se tak hnusně kamenitým výjezdům a sjezdům raději vyhnula. Přímo lahůdkou byla v tomto směru bývalá cesta dlážděná kameny z Jawornicke kopy do údolí pod Kladské sedlo. Odpružení neodpružení, po sjezdu jsme byli pěkně napružení. 🙂 Horší sjezd už jsem dlouho nejel. Zato pohodové bylo asfaltové stoupání do Kladského sedla, završené zaslouženým odpočinkem přímo na celnice, ze které je teď chatička s bufetem. No a naprostou odměnou bylo následujících cca 18 km z kopce až do Hanušovic. Vřele doporučuji!
Fotečky

Česko, kolo, Rychleby