Lezení v Ludvíkově

Z Kraličáku jsem si to hned namířil k Libušce do Skrochovic a v neděli jsme hned mohli vyrazit na celý den lézt do Ludvíkova, kousek od Vrbna pod Pradědem. Jeli jsme plně obsazeni, z čehož lze snadno usoudit, že kromě nás dvou jel ještě někdo další. V Opavě jsme přibrali zkušené „tahače“ Rosťu, Michala a Miloška. Na skálu jsme dorazili v dobré náladě. Lehce nám sice foukalo a skrz stromy moc nesvítili, nicméně jsme se hned pustili do jedné čtyřky, která nedělala problém dokonce ani mě. V dalších pětkách jsem se už docela zapotil a Havířská Balada byla jaksi nad mé síly a zkušenosti. Byl jsem však plně podporován Libuškou a kamarády, kteří mě neustále hecovali k lepším a lepším výkonům. Hlavně Rosťa měl se mnou někdy až nepochopitelnou trpělivost. Myslím, že jsme se všichni moc hezky zalezli, a tak mě ani moc nemrzí odřená ruka a roztrhnuté kalhoty. No už se nemůžu dočkat příští týden na lezení na Sulově.