Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/70807/virtual/www/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

Beskydská sedmička – 7. místo na Mistrovství ČR v Extrémním horském maratonu

Nečekaný úspěch se nám podařil s Martinem vybojovat na extrémním Beskydském závodě, ale zpět na začátek. Když mi Martin před půl rokem řekl, že to má 90 km, 5 300 m převýšení a jde-běží se to pěšky, tak se mi do toho příliš nechtělo, obzvláště díky mé nechuti trénovat běhy, ale nakonec jsem kývnul. Příprava minimální, pár výběhů a 2 delší treky.
Na startu ve Frenštátu se nás tísnilo celkem kolem 2400 závodníků, tedy cca 1200 týmů kratší a lehčí kategorie Hoby a náročnější kategorie Sport, což jsme byli my. Chytli jsme si místo celkem vepředu v první stovce, abychom se vyvarovali špuntům. První 2 km nás vedl Karel Loprais v Tatře, abychom zatím ve městě nezávodili, další asi 2 km podobně s jiným autem. To jsme byli zhruba kolem první padesátky a celkem mě překvapovalo, když jsem vedle sebe zahlédl padesátiletou paní, nebo mírně obtloustlé závodníky a závodnice z „Hobíků“. Jakmile se odstartovalo, tak tito lidi samozřejmě brzdili startovní pole, protože neběželi.
Další 4 km následoval běh, kdy chtěl každý udržet čelo. Překvapením bylo, že běželo tak 500 lidí. Nicméně jsme se stále posouvali nahoru k prvnímu vrcholu (Velký Javorník – 918 m) a předcházeli jsme jednu dvojici za druhou, první kontrola a sestup dolů do údolí. Zapínám druhou čelovku na rameni – „dálkové od auta“ a oproti bludičkám z běžných čelovek předbíháme davy lidí.
Pět minutek protažení a pití a bušíme další kopec – Radhošť (1129 m). Na vrcholu překvapení, jsme kolem 25 místa, další pauza, protahujeme a jíme. Následuje krátký hřeben a opět seběh za světla mé lampy do Ráztoky, odtud opět bušíme nahoru na Pustevny, krátké protažení a valíme dál na Čertů Mlýn (1205 m). Tři vrcholy jsou za námi, bohužel zatím ty nejlehčí. Sil je zatím dost, hlava naprosto luxusní, jsme už tak kolem dvacítky. Následuje seběh do Čeladné a dlouhých 8 km na Smrk (1276 m), kde máme v nohách 43 km. Dáváme 1 pauzičku, opět max. 5 minut na jídlo a protažení, ze Smrku měním baterii a sbíháme do Ostravice.
Následuje největší převýšení, na Lysou (1324 m), kam stoupáme už za světla. Závěrečné metry máme trochu krizi, ale sluníčko nás probouzí k životu. Opět pár minutek rest, začíná se dostavovat únava a bolest, takže dáváme první brufen. Pár týmů nás předbíhá, takže se posouváme docela dozadu. Brufen nás však zázračně nakopává, sbíháme do Krásné, 800 m převýšení za cca 35 minut. Dole se prakticky nezastavujeme, pouze pijeme na občerstvovačce a valíme na Travný (1203 m). Nejprudší kopec vyfuníme hodně svižně, předbíháme pár týmů, se kterými pak bojujeme skoro až do konce závodu. Na Travném další brufen, pravé koleno už to moc nedává, seběh dolů začíná být docela drsný, obzvláště závěrečná sjezdovka.
Dole desetiminutová pauza, pijeme, jíme, promazáváme nohy vazelínou, Martin lepí puchejř, Jaruška s Marťou fotí jak o život, vyrážíme na Ropici (1082 m), kde opět přecházíme pár týmů, které nás v seběhu předběhli. Oni nemají hůlky a je to nahoru hodně znát, jak za náma ztrácejí. Z Ropice přichází psycho seběh, nejdřív 3 km traverz po cestě, ani po dvou brufenech už to koleno moc nedává, každopádně pořád je to hodně ostrá chůze, místy běh.
Dva týmy nás opět předbíhají, nicméně v sestupu po sjezdovce nemají hůlky, takže je předcházíme zase my. Teď už je to o hlavě, zastavujeme na poslední občerstvovačce pouze na minutu a všem třem týmům unikáme. Přichází nejpekelnější kopec, mimo cesty přímo lesem po vyznačené trase, předbíháme další tým. Konec kopce už je fakt utrpení, silná hlava nás dotlačí na Velký Javorový (1031 m). Z něj už pouze malý seběh a posledních 100 m vybíháme do kopce do cíle. Krátký rozhovor na mikrofon a zasloužený Birel, krátká masáž a oběd.
Nečekané se stalo realitou. Na Mistrovství ČR v extrémním horském běhu jsme s Martinem skončili z celkem cca 1200 týmů, kteří šli jednu z tratí, 7. v kategorii do 40 let a celkově 13. Pouze 4 týmy z kategorie Hoby (mimojiné ti nemají co dělat v kategorii Hoby), tedy z té kratší a lehčí přišli před námi. Tudíž po porovnání jejich časů a odečtení rozdílu tratí bysme v Houbařích jasně vyhráli, ale nejsme žádní houbaři, takže naprostá spokojenost s výsledkem ve Sportu.
Kategorii Sport došlo do cíle z 283 týmů na startu pouhých 197. Alespoň na Lysou se dobelhalo 222 týmů. V kategorii Hoby došlo do cíle z 912 týmů pouhých 481, spousta týmů to prostě nedošla.
Pár foteček je tady.

běh, Beskydy, Česko, závody