Rychlebské hory – dobytí hlavního evropského trojrozvodí

Čtvrtek 17. 2. byl jako stvořený pro běžkařský výlet s Oldou do Rychlebskýh hor. Původní plán byl dobýt Králický Sněžník (1423 m n. m.) a přejet hřeben přes Paprsek do Ramzové. Po příjezdu do Starého Města pod Sněžníkem jsme byli trošku rozhozeni. My jako jediní lyžaři vystupovali a naopak nastupovalo asi 30 běžkařů, kteří usoudili, že v místních terénech to asi není možné. Za chvíli nás uklidnila lehce zavátá stopa a skupinka asi 20 fotbalistů mířících také na Sněžník, kteří pro nás byli snadné sousto a po chvilce jsme je měli hluboko vzadu za sebou. Čekalo nás příjemných 11km pouze do kopce. Po výstupu sjezdovky ve Stříbrnici mě potěšila jedna lyžařka poznámkou: „Ten vypadá profesionálně“, a tak Olda už kupuje novou výbavu. Po celou cestu nás provázelo poměrně příjemné, ale zamlžené počasí s krásně zmrzlými stroměčky všude kam jsme se podívali. Posledních 500 m výstupu stromečkem bylo trošku náročnějších a drsný vítr na vrcholu nám nedovolil příliš vychutnat pocit z dobyté hory. Vše jsme si vynahradili v následném 11km dlouhém sjezdu. Měli jsme sice v plánu trasu delší, ale když jsme zjistili, že bychom si asi 15 km šlapali stopu jako první, tak jsme vzhledem k nedostatku času zvolili kratší variantu. Překrásný dlouhý sjezd byl doplněn nesčetnými pády do půl metru prašanu, kde jsem asi 4x ryl hubou ve sněhu. Naše brzdné dráhy nebyli zrovna krátké, a tak jsme měli sníh skoro všude. Škoda jen, že to není fotograficky zdokumentováno. Zakončení našeho výletu proběhlo příjemnou rozmluvou s ještě příjemnější běžkařkou v našich mladých letech ve vlaku, která neskrývala údiv nad tím, že někdo jezdí na běžkách na Králický Sněžník. Pravdou ale zůstává, že jsme za celý den potkali…no asi tak 6 běžkařů. A o to krásnější zážitek to byl.

Celý text