Poleski park narodowy

Něco kolem osmé 21.10.2004 jsme se všichni (Češi) sešli před novou budovou naší fakulty v polském Lublinu a nasedli do malého autobusu společně s našimi učitely, kteří s námi jeli na malou hydrologicko exkurzi do asi 50 km vzdáleného Poleskeho Parku Parodowego . Tato oblast má díky působené ledovce velké množství jezer a vzniká zde velké množství tzv. torfovisk (rašelinišť). Opravdovým zážitkem pak je po takovém rašeliništi chodit. Je to asi metr tlustý škraloup z rostlin, pod kterým je poměrně dost vody a když se zhoupnete, tak je to jako na houpačce. Bylo nám zde ukázáno, jak se měří různé parametry místních jezer, což nylo rozhodně zajímavé. Po asi dvouhodinové procházce doprovázené bohatým výkladem pracovníka parku a našich učitelů následovala polední pauza, kde nás páni učitelé docela překvapili. Vytáhli nejprve jednu láhev vodky a za chvíli druhou. Hold se tady na exkurze dívají asi trochu jinak než je zvykem u nás. Druhým našim cílem byla ukrajinská hranice, která je zároveň nejvýchodnější hranicí NATA a Evropské unie. Hranice tady byla střežena asi tak 8 m širokou řekou a nikde nikdo, takže pokud bychom se rozhodli hranici překročit, nebyl by to zas až takový problém. Následovalo opět malé posezení s lahvičkou vodky a s malým občerstvením v podobě čerstvých ryb, kterých je tady všude nepřeberné množství. Dozvěděli jsme se, že na tomto místě u jednoho kamene kdysi přespal jeden významný geoinformatik. Že neuhádnete který?

Celý text