Poslední slanění - Kružberk

Ani ve snu by mě nenapadlo, že 8. prosince bude počasí takřka ideální pro lezení venku na skalách. Počasí kolem 9 hodiny ranní stále nenaznačovalo, že bude naprosto lezecké, takže jsme v rámci rozcvičky vyrazili nejprve na malou procházku kolem Kružberku. Zanedlouho dorazil velmi hojný počet opavských mládežníků, kterým jsme vytáhli asi 3 cesty, aby mohli letos naposled (někteří poprvé) něco málo vylézt a potom hlavně slanit, aby byla sezóna ukončena se vším všudy.

Kolem poledne se počasíčko vyjasnilo natolik, že jsme sundali horní vrstvy a pustili jsme se s Michalem do nečekaného lezení. Po pětečce vlevo od jeskyně jsme dali jednu dvoudélkovou 5ku a na závěr pěknou převisovou šestku. Mezitím si Libuška s Věrkou vylezli pěknou 4ku – Hranu a všichni spokojeni jsme opekli tradiční špekáček.

Povedený den se zdál téměř u konce, ale nás ještě čekal malý koncertíček v kostelíku v Kružberku. Sice bez topení a pouze za světel svíček, ale v kostelíku se brzy tísnilo asi 70 posluchačů a téměř 10 hudebníků. Krásně jsem si zavzpomínal na má koncertní léta a vystřídal jsem jak kytaru, tak housle. Největším multiinstrumentalistou však byla Libuška, která vystřídala triangl, rolničky a mnoho dalších typů perkusí. Po příjemné hodince hudby v nepříjemném chladu s prokřehlými prsty jsme se přesunuli do vedlejšího domu, kde již bylo nejen teplo, ale i světlo a v počtu téměř 30 lidí jsme pokračovali v načatém hudebním večeru.

Fotogalerie

Celý text