Zimní Malá Fatra

Po loňský super zážitcích jsme se s Libuškou rozhodli opět vyrazit na zimní přechod Malé Fatry. Tentokrát s námi měli jet také Piškoti, kteří však stihli těsně před odjezdem důkladně zasimulovat, takže jsme nakonec jeli sami. V přestupní stanici jsem se nejprve pousmál nad opilým bezdomovcem, později jsem se docela chlámal cikánce křičící do telefonu a nakonec jsem byl docela udiven asi dvacetiletou dívkou, kterou právě maminka učila číst v jízdním řádu. Po nočním příjezdu do Strečna nás čekalo asi 5 km za svitu měsíce a čelovek, ale brzy jsme dorazili na chatu pod Suchým, kde jsme uvařili, lehce popili a brzo šli na kutě.

Ráno jsme to se vstáváním nějak zvlášť nehrotili a vyrazili jsme tak až kolem 9. Do batohu jsem si přibalil nedefinovatelný kus železa, který posílal jeden chatár druhému chatárovi. Po náročném výstupu na Suchý (kolem 1400 m n. m.) nás čekali už jen krásné výhledy od Beskyd po Západní Tatry s nádhernou inverzí v údolí. Na hřebenové túře jsme poměrně brzy potkali skupinu pod vedením Jirky Pánka, která šla v opačném směru. V poklidném tempu za krásného počasí občas skoro na tričko jsme dorazili kolem 3 na Velký Fatranský Kriváň (kolem 1700 m n. m.) a pokochali se opět super výhledy do okolí. Potkali jsme zde desítky lyžařů, kteří si zaplatili pobyt, neměli na čem lyžovat, tak vyjeli lanovkou do sedla a udělali si monumentální výstup na vrchol s nutnou vrcholovou fotečkou. Na chatu pod Chlebom jsme dorazili chvíli před západem Slunce a večer jsme chvíli kecali s dalšími Čechy, chvíli hráli na kytaru co nešla naladit a chvíli hráli piškvorky a lodě.

Třetí den našeho přechodu jsme zvolili variantu krátké hřebenovky po červené a následného prudkého sestupu po sjezdovce až do Štefanové. Výhledy byly snad ještě lepší než předcházející den a tak jsme se mohli v klidu kochat výhledu na Roháče. Při prudkém uklouzaném sestupu se hodily zejména nové hůlky, které klouzání k chatě na Grúni hodně pomohly. Po náročném sestupu jsem na chvíli zvolil pouze tričko, ale před dalším sestupem ve stínu jsem se opět raději přioblékl. Po ujetí několika kilometrů ze Štefanové jsme vjeli do Terhové, kde nás zahalila hustá mlha. Chudáci místní vůbec netušili, jak je nahoře teplo a krásně.

Vzkaz pro Piškoty: Pokud se vám zdá, že tam bylo krásně a litujete, že jste nejeli, tak omyl!!! Bylo tam úplně hnusně, mlha, pršelo, sněžilo, -30, a žádný fotogenický výhledy do okolí.

Fotečky jsou tady.

Celý text